Mèt zéklè ka konnyen soley ké roch !

1 octobre 2018 Catégories : poésie

Mèt zéklè ka konnyen soley ké roch !

 

A lò roch karayib-a pété ki lanésans di poèt-a vini pou nou,

Sa  chaviraj dlo lanmè-a té sa roun krazé nèt,

Ki jouk atò paka jen pran fen.

 

I voyé moso limyè dlo,

Ké sonjé ki véyatif,

Pou tiré nou-tout anba somey.

Kou dlo lanmè-a ka wè so kò fouyé ké limyè soley,

Nou libèté an tout mannyè-ya divèt ka raché san nou pa tchoulé.

 

Atélyé mès-afors toujou konyen san pozé anba syèl massogan-yan.

Renk ki konba san libèté pa ka rantré,

Renk ki kaloj repiblikenn-a,

Renk ki pri andan kò yé larépiblik-a,

Ké so la layisité kolonyal toupatou asou lanmè-ya,

Piès endépandans nasyonal pa ké poté-la !

Soti ofon sa kò-a !…

 

Tonnè disan asou latè !

 

  • Nou-menm :
  • Guéryé kanak kaksé ké difé viktwè nou gangan-yan asou kaponnri !

 

  • Nou-menm :
  • Endjen Laguiyàn, nou sa fè di lans rouj ; ofon zot lanfè-a, zot ké pran kirar pou myèl !

 

  • Nou menm :
  • Bushinengue, dokò ka kaya-kaya roch laro so-ya, doubout solid pou la nasyon,

 

  • Nou menm Tayisyen :
  • Nou ren maré ké lapo pyébwa féssé touvivan asou disan roch,

 

  • Nou menm :
  • Markizyen, ka pran bri tèt boutou ka frakassé, pou amizman di sé batay antan lontan,

 

  • Nou menm :
  • Matiniké, mèt elektrik ka sabré téren la libété, tchwinn’ !

 

  • Nou menm :
  • Réyoné, ki tété piman, labrèz ké difé kannari,

 

  • Nou menm :
  • Gwadloupéyen, nou vayan gangan-yan té kou dragon ka dékalé lapoud a kanon,

 

  • Nou menm :
  • Guiyàné révolisyonèr ini douvan ni latè ni drwè ki toulédé sa di yé.
  • (Mèt karé poun moman, mé ki frajil asou larivyè).

 

 

Nou ka hélé HO !

Mové kozman lanmè-a ki paré pou dérayé tousa ki asou so dlo,

Mé senbolik nou vayans !

Nou kouronnman sa di viktwè asou loséan !

 

Poèt ! Ranmassé to laforj !

Charjé, ajisté to latélyé zéklè !

É konnyen yé ké larbalèt soley !

 

Pierre Carpentier